Zlepšení kostní hustoty - budování pevnějších kostí
1. Zlepšení kostní hustoty – budování pevnějších kostí
Kostní tkáň je dynamická tkáň, která se neustále vlivem zátěže a sil na kost působících přestavuje a mění. Kosti jsou tvořeny dvěma typy kostní tkáně. Kortikální tkáň je hustá kostní tkáň, která dává kostem jejich tvar a pevnost. Tvoří 80 % kostry dospělého zvířete. Trámčitá kost je síťovitá kostní tkáň, která se formuje na koncích dlouhých kostí a obklopuje kostní dřeň. Oba typy kostní tkáně jsou tvořeny kolagenní matrix s osteoblasty (buňky produkující kostní tkáň) a osteoklasty (buňky které kostní tkáň odbourávají).
Osteoblasty jsou kostní buňky produkující kostní tkáň, které jsou rozptýleny v kostní matrix. Produkují substanci, která obsahuje vápník a fosfor. Osteoklasty jsou buňky které resorbují kostní tkáň.
Osteoblasty a osteoklasty pracují ve vzájemném vztahu na remodelaci (přestavbě) kostní tkáně. Přestavba zvyšuje hustotu kostní tkáně nahrazením stávající kosti a posílením kostní tkáně v místech, kde je kost nejvíce namáhána. Remodelovaná kost je pevnější než kost původní, která se vyvíjí v průběhu normálního růstu.
Málo početné zastoupení kostních buněk v kostní tkáni vytvářející řídce konstituovanou kost.
Vysoký počet kostních buněk pomnožených působením kolagenních peptidů vytvářející hustě konstituovanou kost s vysokým množstvím kostního kolagenu. Mineralizovaný kostní kolagen vytváří hustou a pevnou kost, na kterou se upínají pevné a silné vazy a šlachy, což umožňuje bezpečné nesení rozvinutého svalstva.
Výstavbu a remodelaci kostní tkáně významným způsobem ovlivňují kolagenní peptidy. Kolagen tvoří přibližně jednu třetinu tělních bílkovin. Představuje cca 30 % kostní tkáně dospělého jedince a je hlavní komponentou pojivových tkání a chrupavek.
Perorálně podané kolagenní peptidy zabezpečují množení kostních buněk a zvýšení syntézy kolagenu v mezibuněčném prostoru kostních trámců. Toto zmnožení kostních buněk (osteoblastů) vede ke zvýšení hustoty kostní tkáně a umožní lepší mineralizaci kostí.
Zlepšení hustoty a mineralizace kostní tkáně zvyšuje nejen pevnost a odolnost kosti samotné, ale umožňuje také na kostech kvalitnější tvorbu úponů vazů, šlach a také svalových úponů, což umožňuje optimální rozvoj vazivového a svalového systému. Celý tento komplex faktorů v konečném důsledku velmi pozitivně ovlivňuje konstituční tvrdost koně.
Růst kostí je maximální během prvních 12ti měsíců věku. Angličtí plnokrevníci dosahují v 6ti měsících věku 84 % celkové výšky, ale pouze 46 % hmotnosti v dospělosti. Ve 12ti měsících věku obvykle dosahují 94 % výšky a 65 % hmotnosti. Růst do výšky je prakticky ukončen ve věku 22 měsíců (dosaženo cca 97 %) a v tomto věku je obvykle dosaženo 90 % hmotnosti dospělého koně. Kosterní růst je tedy rychlejší než hmotnostní přírůstky.
Mineralizace kostí u plodu začíná v poslední třetině březosti. Plod v této fázi má chrupavčité modely kostí. Kostra narozeného hříběte obsahuje pouze 17 % z obsahu minerálů dospělého koně.
Jedna ze studií sledovala celkový obsah kostních minerálů v průběhu růstu. Kostra novorozeného hříběte obsahuje pouze 17 % obsahu minerálů kostí dospělého koně, ve věku 6ti měsíců je kost zmineralizovaná z 68 %, v 12ti měsících z 76 %. Maximálního obsahu kostních minerálů není dosaženo dříve jak u 6ti letého koně.
U hříbat a mladých koní je hmotnostní zastoupení kostry ku celkové hmotnosti výrazně vyšší než u dospělého koně, s postupem věku se tento poměr vyrovnává. Velká část kosterní hmoty se tvoří a mineralizuje v prvním roce života. Z toho je patrné, jak důležitý je právě v tomto období dostatečný přísun stavebních látek a kostitvorných minerálních látek. Pokud má organismus koně v růstu k dispozici dostatečné a vyvážené množství energie, bílkovin a kostních minerálů, vznikající kostní tkáň je hustší a lépe mineralizovaná. Hmotnost kostry takového koně je v dospělosti výrazně vyšší než hmotnost kostry koně vyrůstajícího za deficitu stavebních a minerálních látek.
Prvotním zdrojem látek vyživujících kosterní systém novorozeného hříběte je mateřské mléko. Obsah minerálních látek v mléku je nejvyšší během prvního týdne laktace a poté stabilně klesá. Jestliže klisna nemá v průběhu březosti a laktace adekvátní přísun vápníku, je plod hříběte a poté narozené hříbě o vápník ochuzeno. Hříbata s deficitem vápníku mají při narození menší průměr hlezenní kosti.
Vápník a fosfor jsou hlavní minerály kostí. Denní potřeba těchto prvků se liší dle fáze růstu. V 6ti měsících hříbě přibírá průměrně 0,65 kg za den a potřebuje přibližně 38 g vápníku a 25 g fosforu denně. Ve věku 12ti měsíců denní přírůstek dosahuje cca 0,5 kg a potřeba kostních minerálů dosahuje cca 45 g vápníku a 30 g fosforu.
Velmi důležitý je poměr vápníku a fosforu. Krmná dávka by měla obsahovat vápník a fosfor v poměru 3 : 1 až 1 : 1. Optimální poměr pro rostoucí koně je cca 2,5 : 1. Studie ukázaly, že poměr Ca : P vyšší než 6 : 1, který se v krmné dávce vyskytuje po delší období, má za následek sníženou hustotu kostí. Obrácený poměr, tj. vyšší obsah fosforu než vápníku, má taktéž škodlivý vliv. Případ, kdy v krmné dávce převažuje obsah vápníku se může vyskytnout především při zkrmování vysokého množství vojtěškového sena (poměr Ca : P – 6 : 1) nebo jetelového sena (Ca : P – 6,6 : 1). Naopak, fosfor může v krmné dávce převažovat nad vápníkem v případě zkrmování vysokého množství pšeničných otrub (poměr Ca : P - 1 : 3,2). Podávání samotného vápníku nemá na zvýšení kostní hustoty žádný vliv.
Velmi významným faktorem ovlivňujícím metabolismus a využitelnost vápníku je jeho zdroj. Různé zdroje vápníku mají výrazně odlišnou biologickou využitelnost. Zásadní fyzikálně-chemickou vlastností ovlivňující biologické vlastnosti, tzn. vstřebatelnost a využitelnost, je rozpustnost každé látky ve vodě. Voda je totiž základním rozpouštědlem pro většinu látek, zejména minerálních, vyskytujících se v živém organismu. Obecně lze říci, že látka s nejvyšší rozpustností ve vodě bude i nejsnáze vstřebatelná a využitelná organismem. Některé látky, prakticky nerozpustné ve vodě, se rozpouštějí v kyselinách (v žaludku koně je to kyselina chlorovodíková). Býložravci obecně (včetně koní) však mají oproti masožravcům nebo i člověku nízkou žaludeční kyselost. Látky rozpustné v kyselinách jsou navíc hůře vstřebatelné.
Proto je při podávání jakéhokoli zdroje vápníku a minerálních látek je nezbytné brát v úvahu rozpustnost zdroje minerálů ve vodě (pH 7, při 25 °C), aby zdroj minerálů mohl výt v trávicím traktu rozpuštěn, vstřebán a využit. Nerozpuštěný zdroj vápníku prochází zažívacím traktem bez užitku. Tento fakt platí nejen pro zdroje vápníku, ale i pro zdroje jiných minerálních látek – fosfor, železo, zinek, měď atd.
Příklad rozpustnosti a vstřebatelnosti uhličitanu vápenatého, který je nejčastěji používán jako zdroj vápníku:
1) podáme vápník v běžně používané formě uhličitanu vápenatého CaCO3
2) následuje rozpouštění v kyselém prostředí žaludeční kyseliny chlorovodíkové HCl - pokud se vyskytuje v žaludečních šťávách v dostatečné koncentraci resp. pH 1,5 – 2.
CaCO3 + 2 HCl ---------> CaCl2 + H2CO3 výsledným produktem je pak vápník ve formě chloridu vápenatého – CaCl2
3) chlorid vápenatý dále disociuje na: Ca2+ + 2Cl-
4) poté je vápník vstřebáván buď jako ionizovaný Ca2+ nebo ve vazbě na bílkovinu
Rozpustnost různých zdrojů vápníku při 25 °C
uhličitan vápenatý (kalcium karbonát, Calcium Carbonate) méně než 0,1 g/l H2O
fosforečnan vápenatý (kalcium fosfát, Calcium Phosfate) méně než 0,1 g/l H2O
citrát vápenatý (kalcium citrát, Calcium Citrate) 0,2 g/l H2O
glukonát vápenatý (kalcium glukonát, Calcium Glukonate) 3,5 g/l H2O
laktát vápenatý (kalcium laktát, Calcium Lactate) 12,0 g/l H2O
laktoglukonát vápenatý (kalcium laktoglukonát, Calcium Lactate/glukonate) 45,0 g/l H2O
chlorid vápenatý (kalcium chlorid, Calcium Chloride) – zdroj vápníku v přípravcích Mineralpony 740,0 g/l H2O
Úroveň zásobenosti organismu vápníkem (i ostatními minerálními látkami) lze ověřit pomocí jeho biochemického stanovení v krevním séru. Hladina sérového vápníku by se u koní měla pohybovat v rozmezí 2,5 – 3,5 mmol/l a 1,4 – 1,5 mmol/l v případě ionizovaného vápníku (dle Laboratory Profiles of Equine Diseases, D.I. Bounous, The Complete Manual, T. a M. Pavord, statisticky ověřeno – ORLING s.r.o., K. Dušková).
Dalším velmi důležitým kostním minerálem je hořčík. Hořčík je důležitý pro formaci kolagenní tkáně kosti i pro její mineralizaci. Okolo 60 % hořčíku v těle se nachází v kostech. Humánní studie prokázaly pozitivní korelaci mezi příjmem hořčíku potravou a hustotou kostí. Nízký příjem hořčíku je spojen se sníženou aktivitou osteoblastů a osteoklastů, buněk podílejících se na přestavbě kostí.
Významnou úlohu ve vývoji kostí hrají stopové prvky měď a zinek.
Měď je velmi důležitá pro správnou osifikaci (vápenatění) kostní tkáně. Je totiž kritickým prvkem pro tvorbu cross-linků – vazeb kolagenní tkáně, které jsou základem kostní tkáně. Několik klinických studií prokázalo souvislost mezi nízkou hladinou mědi v krevním séru a zvýšeným výskytem vývojových ortopedických onemocnění jako flexních deformit a osteochondróz. Dieta s nízkým obsahem mědi měla za následek vznik charakteristických osteochondrotických změn. Byla redukována tvorba kolagenních cross-linků, vazeb důležitých pro mineralizaci chrupavčité tkáně v kosti. Kloubní chrupavka vykazovala ztluštění a v kloubech se objevovaly mikrotrhlinky. Mikrofraktury se taktéž objevovaly i v dlouhých kostech a páteřních obratlích. I další studie prokázaly, že suplementace mědi klisnám a hříbatům je pozitivním faktorem při vývoji kosterní soustavy.
Zinek je prvkem nezbytným pro formaci kostí a chrupavek. Může interferovat se vstřebávání mědi, proto je jeho nadměrný příjem pro zdravý vývoj kosterní soustavy nežádoucí. Důležitým stopovým prvkem zasahujícím do metabolismu kolagenu a pojivových tkání je také mangan.
Společně s výživou je pro správný vývoj kosterní soustavy důležitá i přiměřená zátěž pohybového aparátu hříbat a mladých koní.
Několik studií prokázalo vliv tréninku na vzrůstající hustotu kostní tkáně u mladých koní. Jedna ze studií srovnávala ročky, kteří byli odchováváni v boxech, s ročky, kteří byli odchováváni pastevně a měli denně pohyb. Bylo zjištěno, že pastevně odchovaní koně měli o 33 % vyšší kostní hustotu.
Výzkumy u anglických plnokrevníků ukázaly, že hustota kostí se zvyšuje s tréninkem na krátké distance (400 m) při rychlosti okolo 7 s / 100 m.
Bylo zjištěno, že hlezenní kost má ve většině případů hranici únavy okolo 50 000 ataků, což odpovídá cca 5ti měsícům tréninku. Jakmile je tento bod dosažen, incidence ke zraněním hlezenního kloubu a holeně dramaticky vzrůstá.
I další studie ukázaly, že vlastnosti kostí jsou negativně ovlivněny nedostatkem pohybu. Koně, kteří byli delší dobu mimo trénink, měli nižší hustotu kostí než v době tréninku. Po opětovném zařazení do tréninku se během prvních 60ti dní kostní hustota ještě dále zmenšila.
Správná výživa s dostatkem stavebních látek, včetně dostatečného a vyváženého množství minerálních látek – dodávaných např. prostřednictvím MINERALPONY s obsahem kolagenních peptidů, kostních minerálů, stopových prvků a dalších látek ovlivňujících kostní metabolismus, vede spolu s přiměřeným tréninkem ke zvyšování hustoty kostní tkáně a ke zvýšené odolnosti kosterní soustavy.
Mineralpony Baby
Koncentrované minerálně-kolagenní doplňkové krmivo s obsahem kolagenních peptidů, kostních minerálů ve vysoce využitelné formě, stopových prvků a vitamínů pozitivně ovlivňujích kostní metabolismus a podporujících tvorbu husté, pevné a vysoce mineralizované kosti. K intenzivní výživě skeletu březích a kojících klisen, hříbat a mladých rostoucích koní.
Mineralpony Senior
Koncentrované minerálně-kolagenní doplňkové krmivo s obsahem kolagenních peptidů, kostních minerálů ve vysoce využitelné formě, stopových prvků a vitamínů pozitivně ovlivňujích kostní metabolismus a dekalcifikaci probíhající na základě mechanického zatěžování skeletu. K intenzivní výživě kostí a kloubů sportovně zatěžovaných koní.
Články o výživě zpracovává a poskytuje firma Orling.
Osteoblasty jsou kostní buňky produkující kostní tkáň, které jsou rozptýleny v kostní matrix. Produkují substanci, která obsahuje vápník a fosfor. Osteoklasty jsou buňky které resorbují kostní tkáň.
Osteoblasty a osteoklasty pracují ve vzájemném vztahu na remodelaci (přestavbě) kostní tkáně. Přestavba zvyšuje hustotu kostní tkáně nahrazením stávající kosti a posílením kostní tkáně v místech, kde je kost nejvíce namáhána. Remodelovaná kost je pevnější než kost původní, která se vyvíjí v průběhu normálního růstu.
Málo početné zastoupení kostních buněk v kostní tkáni vytvářející řídce konstituovanou kost.
Vysoký počet kostních buněk pomnožených působením kolagenních peptidů vytvářející hustě konstituovanou kost s vysokým množstvím kostního kolagenu. Mineralizovaný kostní kolagen vytváří hustou a pevnou kost, na kterou se upínají pevné a silné vazy a šlachy, což umožňuje bezpečné nesení rozvinutého svalstva.
Výstavbu a remodelaci kostní tkáně významným způsobem ovlivňují kolagenní peptidy. Kolagen tvoří přibližně jednu třetinu tělních bílkovin. Představuje cca 30 % kostní tkáně dospělého jedince a je hlavní komponentou pojivových tkání a chrupavek.
Perorálně podané kolagenní peptidy zabezpečují množení kostních buněk a zvýšení syntézy kolagenu v mezibuněčném prostoru kostních trámců. Toto zmnožení kostních buněk (osteoblastů) vede ke zvýšení hustoty kostní tkáně a umožní lepší mineralizaci kostí.
Zlepšení hustoty a mineralizace kostní tkáně zvyšuje nejen pevnost a odolnost kosti samotné, ale umožňuje také na kostech kvalitnější tvorbu úponů vazů, šlach a také svalových úponů, což umožňuje optimální rozvoj vazivového a svalového systému. Celý tento komplex faktorů v konečném důsledku velmi pozitivně ovlivňuje konstituční tvrdost koně.
Růst kostí je maximální během prvních 12ti měsíců věku. Angličtí plnokrevníci dosahují v 6ti měsících věku 84 % celkové výšky, ale pouze 46 % hmotnosti v dospělosti. Ve 12ti měsících věku obvykle dosahují 94 % výšky a 65 % hmotnosti. Růst do výšky je prakticky ukončen ve věku 22 měsíců (dosaženo cca 97 %) a v tomto věku je obvykle dosaženo 90 % hmotnosti dospělého koně. Kosterní růst je tedy rychlejší než hmotnostní přírůstky.
Mineralizace kostí u plodu začíná v poslední třetině březosti. Plod v této fázi má chrupavčité modely kostí. Kostra narozeného hříběte obsahuje pouze 17 % z obsahu minerálů dospělého koně.
Jedna ze studií sledovala celkový obsah kostních minerálů v průběhu růstu. Kostra novorozeného hříběte obsahuje pouze 17 % obsahu minerálů kostí dospělého koně, ve věku 6ti měsíců je kost zmineralizovaná z 68 %, v 12ti měsících z 76 %. Maximálního obsahu kostních minerálů není dosaženo dříve jak u 6ti letého koně.
U hříbat a mladých koní je hmotnostní zastoupení kostry ku celkové hmotnosti výrazně vyšší než u dospělého koně, s postupem věku se tento poměr vyrovnává. Velká část kosterní hmoty se tvoří a mineralizuje v prvním roce života. Z toho je patrné, jak důležitý je právě v tomto období dostatečný přísun stavebních látek a kostitvorných minerálních látek. Pokud má organismus koně v růstu k dispozici dostatečné a vyvážené množství energie, bílkovin a kostních minerálů, vznikající kostní tkáň je hustší a lépe mineralizovaná. Hmotnost kostry takového koně je v dospělosti výrazně vyšší než hmotnost kostry koně vyrůstajícího za deficitu stavebních a minerálních látek.
Prvotním zdrojem látek vyživujících kosterní systém novorozeného hříběte je mateřské mléko. Obsah minerálních látek v mléku je nejvyšší během prvního týdne laktace a poté stabilně klesá. Jestliže klisna nemá v průběhu březosti a laktace adekvátní přísun vápníku, je plod hříběte a poté narozené hříbě o vápník ochuzeno. Hříbata s deficitem vápníku mají při narození menší průměr hlezenní kosti.
Vápník a fosfor jsou hlavní minerály kostí. Denní potřeba těchto prvků se liší dle fáze růstu. V 6ti měsících hříbě přibírá průměrně 0,65 kg za den a potřebuje přibližně 38 g vápníku a 25 g fosforu denně. Ve věku 12ti měsíců denní přírůstek dosahuje cca 0,5 kg a potřeba kostních minerálů dosahuje cca 45 g vápníku a 30 g fosforu.
Velmi důležitý je poměr vápníku a fosforu. Krmná dávka by měla obsahovat vápník a fosfor v poměru 3 : 1 až 1 : 1. Optimální poměr pro rostoucí koně je cca 2,5 : 1. Studie ukázaly, že poměr Ca : P vyšší než 6 : 1, který se v krmné dávce vyskytuje po delší období, má za následek sníženou hustotu kostí. Obrácený poměr, tj. vyšší obsah fosforu než vápníku, má taktéž škodlivý vliv. Případ, kdy v krmné dávce převažuje obsah vápníku se může vyskytnout především při zkrmování vysokého množství vojtěškového sena (poměr Ca : P – 6 : 1) nebo jetelového sena (Ca : P – 6,6 : 1). Naopak, fosfor může v krmné dávce převažovat nad vápníkem v případě zkrmování vysokého množství pšeničných otrub (poměr Ca : P - 1 : 3,2). Podávání samotného vápníku nemá na zvýšení kostní hustoty žádný vliv.
Velmi významným faktorem ovlivňujícím metabolismus a využitelnost vápníku je jeho zdroj. Různé zdroje vápníku mají výrazně odlišnou biologickou využitelnost. Zásadní fyzikálně-chemickou vlastností ovlivňující biologické vlastnosti, tzn. vstřebatelnost a využitelnost, je rozpustnost každé látky ve vodě. Voda je totiž základním rozpouštědlem pro většinu látek, zejména minerálních, vyskytujících se v živém organismu. Obecně lze říci, že látka s nejvyšší rozpustností ve vodě bude i nejsnáze vstřebatelná a využitelná organismem. Některé látky, prakticky nerozpustné ve vodě, se rozpouštějí v kyselinách (v žaludku koně je to kyselina chlorovodíková). Býložravci obecně (včetně koní) však mají oproti masožravcům nebo i člověku nízkou žaludeční kyselost. Látky rozpustné v kyselinách jsou navíc hůře vstřebatelné.
Proto je při podávání jakéhokoli zdroje vápníku a minerálních látek je nezbytné brát v úvahu rozpustnost zdroje minerálů ve vodě (pH 7, při 25 °C), aby zdroj minerálů mohl výt v trávicím traktu rozpuštěn, vstřebán a využit. Nerozpuštěný zdroj vápníku prochází zažívacím traktem bez užitku. Tento fakt platí nejen pro zdroje vápníku, ale i pro zdroje jiných minerálních látek – fosfor, železo, zinek, měď atd.
Příklad rozpustnosti a vstřebatelnosti uhličitanu vápenatého, který je nejčastěji používán jako zdroj vápníku:
1) podáme vápník v běžně používané formě uhličitanu vápenatého CaCO3
2) následuje rozpouštění v kyselém prostředí žaludeční kyseliny chlorovodíkové HCl - pokud se vyskytuje v žaludečních šťávách v dostatečné koncentraci resp. pH 1,5 – 2.
CaCO3 + 2 HCl ---------> CaCl2 + H2CO3 výsledným produktem je pak vápník ve formě chloridu vápenatého – CaCl2
3) chlorid vápenatý dále disociuje na: Ca2+ + 2Cl-
4) poté je vápník vstřebáván buď jako ionizovaný Ca2+ nebo ve vazbě na bílkovinu
Rozpustnost různých zdrojů vápníku při 25 °C
uhličitan vápenatý (kalcium karbonát, Calcium Carbonate) méně než 0,1 g/l H2O
fosforečnan vápenatý (kalcium fosfát, Calcium Phosfate) méně než 0,1 g/l H2O
citrát vápenatý (kalcium citrát, Calcium Citrate) 0,2 g/l H2O
glukonát vápenatý (kalcium glukonát, Calcium Glukonate) 3,5 g/l H2O
laktát vápenatý (kalcium laktát, Calcium Lactate) 12,0 g/l H2O
laktoglukonát vápenatý (kalcium laktoglukonát, Calcium Lactate/glukonate) 45,0 g/l H2O
chlorid vápenatý (kalcium chlorid, Calcium Chloride) – zdroj vápníku v přípravcích Mineralpony 740,0 g/l H2O
Úroveň zásobenosti organismu vápníkem (i ostatními minerálními látkami) lze ověřit pomocí jeho biochemického stanovení v krevním séru. Hladina sérového vápníku by se u koní měla pohybovat v rozmezí 2,5 – 3,5 mmol/l a 1,4 – 1,5 mmol/l v případě ionizovaného vápníku (dle Laboratory Profiles of Equine Diseases, D.I. Bounous, The Complete Manual, T. a M. Pavord, statisticky ověřeno – ORLING s.r.o., K. Dušková).
Dalším velmi důležitým kostním minerálem je hořčík. Hořčík je důležitý pro formaci kolagenní tkáně kosti i pro její mineralizaci. Okolo 60 % hořčíku v těle se nachází v kostech. Humánní studie prokázaly pozitivní korelaci mezi příjmem hořčíku potravou a hustotou kostí. Nízký příjem hořčíku je spojen se sníženou aktivitou osteoblastů a osteoklastů, buněk podílejících se na přestavbě kostí.
Významnou úlohu ve vývoji kostí hrají stopové prvky měď a zinek.
Měď je velmi důležitá pro správnou osifikaci (vápenatění) kostní tkáně. Je totiž kritickým prvkem pro tvorbu cross-linků – vazeb kolagenní tkáně, které jsou základem kostní tkáně. Několik klinických studií prokázalo souvislost mezi nízkou hladinou mědi v krevním séru a zvýšeným výskytem vývojových ortopedických onemocnění jako flexních deformit a osteochondróz. Dieta s nízkým obsahem mědi měla za následek vznik charakteristických osteochondrotických změn. Byla redukována tvorba kolagenních cross-linků, vazeb důležitých pro mineralizaci chrupavčité tkáně v kosti. Kloubní chrupavka vykazovala ztluštění a v kloubech se objevovaly mikrotrhlinky. Mikrofraktury se taktéž objevovaly i v dlouhých kostech a páteřních obratlích. I další studie prokázaly, že suplementace mědi klisnám a hříbatům je pozitivním faktorem při vývoji kosterní soustavy.
Zinek je prvkem nezbytným pro formaci kostí a chrupavek. Může interferovat se vstřebávání mědi, proto je jeho nadměrný příjem pro zdravý vývoj kosterní soustavy nežádoucí. Důležitým stopovým prvkem zasahujícím do metabolismu kolagenu a pojivových tkání je také mangan.
Společně s výživou je pro správný vývoj kosterní soustavy důležitá i přiměřená zátěž pohybového aparátu hříbat a mladých koní.
Několik studií prokázalo vliv tréninku na vzrůstající hustotu kostní tkáně u mladých koní. Jedna ze studií srovnávala ročky, kteří byli odchováváni v boxech, s ročky, kteří byli odchováváni pastevně a měli denně pohyb. Bylo zjištěno, že pastevně odchovaní koně měli o 33 % vyšší kostní hustotu.
Výzkumy u anglických plnokrevníků ukázaly, že hustota kostí se zvyšuje s tréninkem na krátké distance (400 m) při rychlosti okolo 7 s / 100 m.
Bylo zjištěno, že hlezenní kost má ve většině případů hranici únavy okolo 50 000 ataků, což odpovídá cca 5ti měsícům tréninku. Jakmile je tento bod dosažen, incidence ke zraněním hlezenního kloubu a holeně dramaticky vzrůstá.
I další studie ukázaly, že vlastnosti kostí jsou negativně ovlivněny nedostatkem pohybu. Koně, kteří byli delší dobu mimo trénink, měli nižší hustotu kostí než v době tréninku. Po opětovném zařazení do tréninku se během prvních 60ti dní kostní hustota ještě dále zmenšila.
Správná výživa s dostatkem stavebních látek, včetně dostatečného a vyváženého množství minerálních látek – dodávaných např. prostřednictvím MINERALPONY s obsahem kolagenních peptidů, kostních minerálů, stopových prvků a dalších látek ovlivňujících kostní metabolismus, vede spolu s přiměřeným tréninkem ke zvyšování hustoty kostní tkáně a ke zvýšené odolnosti kosterní soustavy.
Mineralpony Baby
Koncentrované minerálně-kolagenní doplňkové krmivo s obsahem kolagenních peptidů, kostních minerálů ve vysoce využitelné formě, stopových prvků a vitamínů pozitivně ovlivňujích kostní metabolismus a podporujících tvorbu husté, pevné a vysoce mineralizované kosti. K intenzivní výživě skeletu březích a kojících klisen, hříbat a mladých rostoucích koní.
Mineralpony Senior
Koncentrované minerálně-kolagenní doplňkové krmivo s obsahem kolagenních peptidů, kostních minerálů ve vysoce využitelné formě, stopových prvků a vitamínů pozitivně ovlivňujích kostní metabolismus a dekalcifikaci probíhající na základě mechanického zatěžování skeletu. K intenzivní výživě kostí a kloubů sportovně zatěžovaných koní.
Články o výživě zpracovává a poskytuje firma Orling.