Výživa odstávčat

Odstav je stresující záležitostí jak pro hříbě, tak i pro klisnu. Klisna obvykle toto období rychle překlene, pro mladé hříbě však často odstav představuje velkou stresovou zátěž. Stres může být příčinou dočasné ztráty chuti přijímat krmivo, zhoršení kondice a vyšší náchylnosti k parazitárním a virovým infekcím.

Hříbata jsou obvykle odstavována ve věku 4 – 6 měsíců. Před odstavem by hříbě vždy mělo být navyklé na příjem dostatečného množství pevné potravy. To většinou není problém, protože hříbata jsou zvyklá přijímat dávku jadrného krmiva spolu s matkou. Obvykle hříbata přijímají významnější množství pevného krmiva od konce druhého měsíce života, kdy se začíná snižovat produkce mléka klisny. Přikrmování sajícího hříběte má tedy dva významy – zabezpečení pokrytí nutričních potřeb hříběte a navykání hříběte na krmnou dávku, která bude následovat po odstavu. Odstav je pak pro hříbě méně stresující.

Odstávče, které v dospělosti dosáhne hmotnosti 500 kg, by ve věku 6ti měsíců mělo přibírat na hmotnosti 0,7 – 1 kg denně. Aby mohlo hříbě dosáhnout optimální úrovně růstu, musí mít k dispozici dostatečné množství energie. Odstávče není schopno zkonzumovat dostatečné množství píce, aby uspokojila jeho dietetické požadavky pro optimální růst. Proto musí být do krmné dávky zařazeno jadrné krmivo. Obvykle je po odstavu doporučováno podávat cca 0,5 – 0,7 kg kvalitního jadrného krmiva na každých 45 kg hmotnosti hříběte (tj. cca 2 - 3 kg pro odstávče o hmotnosti 200 kg). Jadrné krmivo poskytuje energii, bílkoviny a minerální látky, které samotná píce není schopná dodat. Dodává také lyzin, aminokyselinu nezbytnou pro správný růst. Celkem by krmná dávka (seno + jadrná složka) 6ti měsíčního odstávčete měla dosahovat 2 – 3 % jeho hmotnosti (4 – 6 kg sušiny denně).

Dostatek energie v krmné dávce je velmi důležitý pro správný vývoj rostoucího organismu, na druhou stranu není vhodný ani její přílišný nadbytek.
Překrmování rostoucích hříbat není žádoucí z důvodu zvýšeného rizika vzniku vývojových ortopedických onemocnění. Studie ukázaly, že nadměrné intenzivní krmení (více jak128 % doporučené denní dávky dle NRC (1989) spolu s nevyrovnaným poměrem vápníku a fosforu, případně v kombinaci s neadekvátní zátěží, jsou predispoziční faktory vzniku těchto ortopedických vývojových poruch. Důležitá je také možnost adekvátního pohybu hříběte. Ukázalo se, že odstávčata s vysokoenergetickou krmnou dávkou, která měla dostatek pohybu, byla méně náchylná ke vniku ortopedických poruch, než hříbata krmená stejnou dávkou, ale bez adekvátního pohybu. Hříbata s vysokým stupněm zátěže a nízkoenergetickou krmnou dávkou měla taktéž vyšší náchylnost k těmto ortopedickým poruchám. Dříve bylo za hlavní příčinu vývojových ortopedických onemocnění považováno zkrmování krmné dávky s vysokým obsahem bílkovin. To novější studie nepotvrdily.
Současná doporučení, zaměřená na redukci vzniku vývojových ortopedických onemocnění zahrnují:
- poskytnutí balancované krmné dávky – vyhnout se neúměrnému urychlování růstu následkem překrmování
- udržovat vyrovnanou růstovou křivku bez náhlých výkyvů
- vyhnout se překrmování energií v jakékoli formě – vysokým množstvím bílkovin, karbohydrátů nebo tuků (vyšší příjem energie než 82 MJ denně)
- zajistit, aby krmná dávka obsahovala dostatečné množství minerálů (především Ca, P a Mg ve správném poměru) a stopových prvků zasahujících do metabolismu kostí a kloubů (měď, mangan, zinek a selen), měď by měla být v krmné dávce obsažena v množství 25 – 50 mg/kg krmiva (min. 75 – 150 mg v denní dávce)
- poskytnout hříbatům dostatek volného pohybu po pastvině (min. 2 – 3 hodiny denně)
- vyhnout se plemenitbě koní, v jejichž rodině se tato vývojová ortopedická onemocnění vyskytovala

Hříbata by měla mít nelimitovaný přístup ke kvalitní neleguminózní píci, nejlépe formou pastvy. Zkrmování leguminóz – vojtěšky a jetele není pro hříbata vhodné a je lépe je z krmné dávky zcela vyloučit. Pokud je chovatel svým hříbatům zkrmovat chce, je vhodné pouze malé množství. Hříbata rozhodně nesmí mít k takovéto píci volný přístup. Kvůli vysokému obsahu bílkovin a oxalátů a nevyrovnanému poměru minerálních látek, může mít vysoký příjem vojtěškové nebo jetelové píce za následek abnormality růstu a kloubní onemocnění za nimiž stojí i nadměrné zatěžování ledvin a jater. Při zkrmování leguminóz je také potřeba úměrně snížit dávku jadrného krmiva.
Jako všechny kategorie koní, i odstávčata by měla mít neomezený přístup k vodě a soli. Jestliže je píce nebo zkrmované jádro deficitní v mědi, zinku nebo selenu, měly by tyto minerály být do krmné dávky doplňovány formou vhodného doplňku. Z vitamínů jsou důležité především vitamíny E a A.
Velmi důležitý je přísun kostních minerálů – vápníku, fosforu a hořčíku (viz: Zlepšení kostní hustoty – budování pevnějších kostí). Odstávče ve věku 4 měsíců denně potřebuje minimálně 34 g vápníku, 19 g fosforu, 3,7 g hořčíku, 8000 IU vitamínu A a adekvátní množství vitamínu D (dle National Research Council, 1989).




Články o výživě zpracovává a poskytuje firma Orling.