Trávící ústrojí koně
7. Trávící ústrojí koně
Trávicí soustava je dutá trubicovitá struktura rozprostírající se od vstupu do dutiny ústní až po konečník. Přijatá potrava musí být zpracována mechanickými a chemickými procesy, které umožní aby se potrava rozštěpila na jednoduché složky které jsou schopny přestoupit přes střevní bariéru a být využity. Proces související s tímto zpracováním potravy se nazývá trávení. Proces vstupu jednotlivých složek potravy přes střevní stěnu a jejich vstup do krve se nazývá vstřebávání neboli resorpce.
Dutina ústní
V dutině ústní dochází k příjmu potravy a začíná zde její mechanické zpracování. Spolu s mechanickým rozrušením přijaté potravy zde dochází k jejímu promíchání se slinami. Denní produkce slin závisí na druhu a konzistenci krmiva a pohybuje se mezi
20 a 40 litry. Sliny zvlhčují sliznici dutiny ústní, čímž zabraňují jejímu vysychání a chrání ji před mechanickými poraněními hrubými částicemi krmiva. Zvlhčují sousto a usnadňují tak jeho polknutí, obsahují enzym ptyalin, který štěpí škrob na maltózu, a v podstatě tak zahajují proces trávení. Sliny koně dále obsahují menší množství amylasy – enzymu podílejícího se na trávení karbohydrátů a bikarbonátu, který funguje jako pufr.
Zuby slouží k příjmu a k mechanickému zpracování potravy. Savci mají čtyři druhy zubů, které se liší umístěním a funkcí. Řezáky jsou v dutině ústní nejvíce vpředu a v zásadě se používají pro ukousnutí. Za řezáky vyrůstají špičáky. Jejich tvar jim umožňuje trhání a oddělování potravy na jednotlivá sousta. Špičáky chybí v mléčném chrupu a rovněž trvalém chrupu klisen a časně kastrovaných hřebců. Zuby třenové – třenáky - jsou uloženy za špičáky a jejich tvar a velikost jim umožňuje rozemílání potravy. Tuto funkci rovněž vykonávají větší zuby uložené za třenáky – stoličky. Mléčný chrup koně má celkem 28 zubů, trvalý 40 v případě hřebce a 36 v případě klisny.
Kůň přijímané krmivo velmi důkladně rozmělňuje. Na jedno sousto vykoná kůň 30 – 60 žvýkacích pohybů trvajících 25 - 50 vteřin. Počet žvýkacích pohybů je určován chutí zvířete a složením přijímaného krmiva. Např.1 kg ovsa kůň zpracuje v průměru za 10 – 20 minut,
1 kg sena za půl až tři čtvrtě hodiny. Při celodenní pastvě vykoná kůň přibližně 60tis žvýkacích pohybů.
Žaludek
Z dutiny ústní přestupuje přijatá potrava přes hltan a jícen do žaludku. Dolní úsek jícnu vstupuje do žaludku pod ostrým úhlem, což koni neumožňuje zvracení.
Žaludek slouží ke shromažďování a přechodnému zadržování potravy, jejímu promíchání se žaludeční šťávou a zároveň v něm začíná trávení. Denně se v žaludku koně vyloučí asi 30 litrů trávicích šťáv. Zvláštností u koně je nízký obsah kyseliny chlorovodíkové v žaludečné šťávě (0,14 %), která má spíše zásadité až neutrální pH. To vytváří v horní části žaludku dobré podmínky pro trávení sacharidů. Naopak bílkoviny jsou z velké části tráveny až ve spodních částech žaludku, kde je vylučovaná kyselina chlorovodíková a pepsinogen.
Kapacita žaludku koně je ve srovnání s ostatními býložravci velmi malá. Tvoří pouze 8 % z celkového objemu trávicího traktu. U 500 kg vážícího koně má žaludek objem 9 l. Protože žaludek hraje významnou roli v trávení mléka, je kapacita žaludku mladých hříbat relativně větší než u dospělých koní.
Tenké střevo
Obsah žaludku se po zpracování dostává do tenkého střeva. Tenké střevo je dlouhé 15 – 22 m, o průměru 7 – 10 cm a jeho kapacita je zhruba 40- 50 l. Trávenina je v tenkém střevě míchána s pankreatickou šťávou a žlučí a dochází zde k trávení sacharidů, tuků a bílkovin. Protože kůň nemá žlučník, plyne žluč do tenkého střeva plynule přímo z jater. V tenkém střevě dochází k absorpci vitamínů A, D, E a K a většiny minerálních látek, obzvláště vápníku a z větší části i fosforu.
Tlusté střevo
V tlustém střevě se uskutečňuje bakteriální rozklad a zpětné vstřebávání elektrolytů a vody.
Tlusté střevo lze rozdělit do dvou částí – slepého vaku tlustého střeva a kolonu – vlastního tlustého střeva. Slepý vak tlustého střeva měří u 500 kg vážícího koně 0,9 – 1,2 m a má objem 25 – 30 l. Anatomicky slepý vak odpovídá slepému střevu u člověka. Ve slepém vaku i vlastním tlustém střevě žijí miliardy bakterií, kvasinek a prvoků, kteří štěpí částečky potravy a přeměňují je na využitelné zdroje energie, mikrobiální protein, vitamíny skupiny B a plyny. Dochází zde především k fermentaci vlákniny, celulózy, nestrávených proteinů a sacharidů. Syntéza bakteriálního proteinu a vitamínů je omezena v případě, že je koni předkládána vysoce koncentrovaná dieta, nebo že je kůň pod vlivem stresu či vysoké fyzické zátěže. Těmto koním by proto měla být předkládána krmná dávka obsahující vysoce kvalitní protein a přídavek vitamínů skupiny B.
Vlastní tlusté střevo je u dospělého koně o hmotnosti 500 kg dlouhé cca 3 – 3,7 m o průměru 20 – 25 cm a pojme 50 – 60 l obsahu. Dochází zde k další absorpci natrávené vlákniny a karbohydrátů.
Celý trávicí trakt představuje jako prázdný 4,2 – 5,2 % tělesné hmotnosti dospělého koně, játra představují u dospělého koně 1,1 – 1,4 % a pankreas 0,1 – 1 % z celkové hmotnosti koně. Relativní hmotnost trávicího traktu klesá při zátěži, především proto, že krev je z trávicího traktu odváděna do svalstva.
U hříbat je poměr trávicího traktu vůči celkové hmotnosti menší, po porodu dosahuje pouze 3,5 % z celkové hmotnosti. Je to dáno především nedovyvinutým tlustým střevem. Tenké střevo se u narozeného hříběte vyvíjí rapidně během prvního měsíce stáří, zatímco délka tlustého střeva se zvětšuje až jakmile hříbě začne konzumovat píci. Stejné relativní hmotnosti jako u dospělého jedince dosahuje trávicí trakt přibližně v 6ti měsících věku.
Trávicí systém koně je uzpůsoben pro průběžný nepřetržitý příjem krmiva, ale není vhodný pro jednorázový příjem většího množství krmné dávky. Velké dávky jádra zkrmené v krátkém čase se nestačí rozštěpit a strávit v tenkém střevě a projdou jako sacharidy do slepého a tlustého střeva. V zadní části zažívacího traktu může rychlá fermentace sacharidů mikroorganizmy vyústit v širokou škálu zdravotních problémů zahrnujících např. koliky a zácpy. Koně by z tohoto důvodu měli být krmeni často (3 – 4 x denně) a v malých dávkách (jednorázová dávka jadrného krmiva by neměla přesáhnout 3 kg).
Články o výživě zpracovává a poskytuje firma Orling.
Dutina ústní
V dutině ústní dochází k příjmu potravy a začíná zde její mechanické zpracování. Spolu s mechanickým rozrušením přijaté potravy zde dochází k jejímu promíchání se slinami. Denní produkce slin závisí na druhu a konzistenci krmiva a pohybuje se mezi
20 a 40 litry. Sliny zvlhčují sliznici dutiny ústní, čímž zabraňují jejímu vysychání a chrání ji před mechanickými poraněními hrubými částicemi krmiva. Zvlhčují sousto a usnadňují tak jeho polknutí, obsahují enzym ptyalin, který štěpí škrob na maltózu, a v podstatě tak zahajují proces trávení. Sliny koně dále obsahují menší množství amylasy – enzymu podílejícího se na trávení karbohydrátů a bikarbonátu, který funguje jako pufr.
Zuby slouží k příjmu a k mechanickému zpracování potravy. Savci mají čtyři druhy zubů, které se liší umístěním a funkcí. Řezáky jsou v dutině ústní nejvíce vpředu a v zásadě se používají pro ukousnutí. Za řezáky vyrůstají špičáky. Jejich tvar jim umožňuje trhání a oddělování potravy na jednotlivá sousta. Špičáky chybí v mléčném chrupu a rovněž trvalém chrupu klisen a časně kastrovaných hřebců. Zuby třenové – třenáky - jsou uloženy za špičáky a jejich tvar a velikost jim umožňuje rozemílání potravy. Tuto funkci rovněž vykonávají větší zuby uložené za třenáky – stoličky. Mléčný chrup koně má celkem 28 zubů, trvalý 40 v případě hřebce a 36 v případě klisny.
Kůň přijímané krmivo velmi důkladně rozmělňuje. Na jedno sousto vykoná kůň 30 – 60 žvýkacích pohybů trvajících 25 - 50 vteřin. Počet žvýkacích pohybů je určován chutí zvířete a složením přijímaného krmiva. Např.1 kg ovsa kůň zpracuje v průměru za 10 – 20 minut,
1 kg sena za půl až tři čtvrtě hodiny. Při celodenní pastvě vykoná kůň přibližně 60tis žvýkacích pohybů.
Žaludek
Z dutiny ústní přestupuje přijatá potrava přes hltan a jícen do žaludku. Dolní úsek jícnu vstupuje do žaludku pod ostrým úhlem, což koni neumožňuje zvracení.
Žaludek slouží ke shromažďování a přechodnému zadržování potravy, jejímu promíchání se žaludeční šťávou a zároveň v něm začíná trávení. Denně se v žaludku koně vyloučí asi 30 litrů trávicích šťáv. Zvláštností u koně je nízký obsah kyseliny chlorovodíkové v žaludečné šťávě (0,14 %), která má spíše zásadité až neutrální pH. To vytváří v horní části žaludku dobré podmínky pro trávení sacharidů. Naopak bílkoviny jsou z velké části tráveny až ve spodních částech žaludku, kde je vylučovaná kyselina chlorovodíková a pepsinogen.
Kapacita žaludku koně je ve srovnání s ostatními býložravci velmi malá. Tvoří pouze 8 % z celkového objemu trávicího traktu. U 500 kg vážícího koně má žaludek objem 9 l. Protože žaludek hraje významnou roli v trávení mléka, je kapacita žaludku mladých hříbat relativně větší než u dospělých koní.
Tenké střevo
Obsah žaludku se po zpracování dostává do tenkého střeva. Tenké střevo je dlouhé 15 – 22 m, o průměru 7 – 10 cm a jeho kapacita je zhruba 40- 50 l. Trávenina je v tenkém střevě míchána s pankreatickou šťávou a žlučí a dochází zde k trávení sacharidů, tuků a bílkovin. Protože kůň nemá žlučník, plyne žluč do tenkého střeva plynule přímo z jater. V tenkém střevě dochází k absorpci vitamínů A, D, E a K a většiny minerálních látek, obzvláště vápníku a z větší části i fosforu.
Tlusté střevo
V tlustém střevě se uskutečňuje bakteriální rozklad a zpětné vstřebávání elektrolytů a vody.
Tlusté střevo lze rozdělit do dvou částí – slepého vaku tlustého střeva a kolonu – vlastního tlustého střeva. Slepý vak tlustého střeva měří u 500 kg vážícího koně 0,9 – 1,2 m a má objem 25 – 30 l. Anatomicky slepý vak odpovídá slepému střevu u člověka. Ve slepém vaku i vlastním tlustém střevě žijí miliardy bakterií, kvasinek a prvoků, kteří štěpí částečky potravy a přeměňují je na využitelné zdroje energie, mikrobiální protein, vitamíny skupiny B a plyny. Dochází zde především k fermentaci vlákniny, celulózy, nestrávených proteinů a sacharidů. Syntéza bakteriálního proteinu a vitamínů je omezena v případě, že je koni předkládána vysoce koncentrovaná dieta, nebo že je kůň pod vlivem stresu či vysoké fyzické zátěže. Těmto koním by proto měla být předkládána krmná dávka obsahující vysoce kvalitní protein a přídavek vitamínů skupiny B.
Vlastní tlusté střevo je u dospělého koně o hmotnosti 500 kg dlouhé cca 3 – 3,7 m o průměru 20 – 25 cm a pojme 50 – 60 l obsahu. Dochází zde k další absorpci natrávené vlákniny a karbohydrátů.
Celý trávicí trakt představuje jako prázdný 4,2 – 5,2 % tělesné hmotnosti dospělého koně, játra představují u dospělého koně 1,1 – 1,4 % a pankreas 0,1 – 1 % z celkové hmotnosti koně. Relativní hmotnost trávicího traktu klesá při zátěži, především proto, že krev je z trávicího traktu odváděna do svalstva. U hříbat je poměr trávicího traktu vůči celkové hmotnosti menší, po porodu dosahuje pouze 3,5 % z celkové hmotnosti. Je to dáno především nedovyvinutým tlustým střevem. Tenké střevo se u narozeného hříběte vyvíjí rapidně během prvního měsíce stáří, zatímco délka tlustého střeva se zvětšuje až jakmile hříbě začne konzumovat píci. Stejné relativní hmotnosti jako u dospělého jedince dosahuje trávicí trakt přibližně v 6ti měsících věku.
Trávicí systém koně je uzpůsoben pro průběžný nepřetržitý příjem krmiva, ale není vhodný pro jednorázový příjem většího množství krmné dávky. Velké dávky jádra zkrmené v krátkém čase se nestačí rozštěpit a strávit v tenkém střevě a projdou jako sacharidy do slepého a tlustého střeva. V zadní části zažívacího traktu může rychlá fermentace sacharidů mikroorganizmy vyústit v širokou škálu zdravotních problémů zahrnujících např. koliky a zácpy. Koně by z tohoto důvodu měli být krmeni často (3 – 4 x denně) a v malých dávkách (jednorázová dávka jadrného krmiva by neměla přesáhnout 3 kg).
Články o výživě zpracovává a poskytuje firma Orling.